Málo se o tom ví, ale pokud si zřídíte účet u Fio banky, kromě českého účtu dostanete i slovenský účet, na který můžete bez poplatku přijímat i posílat platby z/do slovenských bank a rovněž můžete přijmout platbu v z celé eurozóny. Jak na to?
Pokud budete chtít přijmou platbu ze Slovenska, odesílateli sdělíte číslo svého účtu, ale jako kód banky uvedete kód slovenského Fia: 8330.
Posílání plateb na Slovensko je ještě jednodušší: zadáte tuzemskou platbu a do čísla účtu příjemce prostě uvedete slovenské číslo účtu a slovenský kód. Příjemci platba přijde z účtu s vaším číslem a kódem slovenského Fia: 8330.
Za poslání ani přijetí platby se jak je u Fia zvykem neplatí.
Díky vašemu slovenskému účtu je také možné přijmout platbu z jakékoli země v eurozóně. Odesilateli musíte sdělit IBAN účtu a BIC/SWIFT kód banky. IBAN z čísla účtu zjistíte tak, že na začátek se uvede SK76 8330, nakonec číslo účtu a prostředek se vyplní nulami. Správnost IBAN můžete ověřit na stránkách TBG5 Finance.
Účet: 123 456 789 / 2010
IBAN: SK76 8330 0000 0001 2345 6789
BIC: FIOZSKBA
Pokud máte účet vedený v českých korunách, Fio vám pro platbu provede konverzi podle aktuálního kurzu, u účtů vedených v eurech konverze samozřejmě odpadá.
čtvrtek 21. ledna 2010
středa 13. ledna 2010
Legrace kolem sociálního pojištění
Ze židle mě nadzvedla anketní otázka "Přijde vám požadavek na vrácení pojistného za 1. polovinu roku 2007 morální?" u článku na serveru Měšec.
Ve zkratce o co se jedná: zákon nestanovil, kolik mají firmy v prvním pololetí roku 2007 odvádět sociální pojištění a proto firmy uvažují, že by u státu nárokovaly vrácení cca 100 miliard korun, které nesprávně zaplatily.
Představme si modelové situace:
Situace 1:
Firma má povinnost odvést sociální pojištění ve výši 20 tisíc Kč, ale z nějakého důvodu odvede jen 10 tisíc Kč, tedy o 10 tisíc míň. Ve chvíli, kdy na to přijde je samozřejmě povinná pojištění doplatit, správa sociálního zabezpečení doměří penále a pravděpodobně firmu poctí kontrolou. Finančnímu úřadu firma zaplatila vyšší daň, ale hádám, že žádat o vrácení přeplatku daně si většina firem netroufne, protože by si takovým upozorněním na sebe mohla přivolat kontrolu.
Situace 3:
Firma má povinnost odvést sociální pojištění ve výši 0 Kč, ale z nějakého důvodu odvede 10 tisíc Kč, tedy o 10 tisíc víc. Za nějakou dobu na to přijde. Je morální, aby žádala přeplatek zpět? Proč by nemělo být? Liší se tato situace nějak od předešlé? Snad jen v tom, že se týká úplně všech firem ve státě.
Otázka o nějaké "morálnosti" ale vůbec není na místě. Státní úřady s občany - poplatníky jednají jako s poddanými a žádné tolerování ani drobného překročení zákonů se nekoná.
Pokud soud potvrdí firmám nárok na vrácení přeplatku a firmy opravdu zažádají o vrácení 100 miliard korun, stát tyto peníze mít nebude a bude je muset vzít v podobě daní a poplatků nám občanům. To ale není žádné novum, stát nikdy žádné vlastní peníze neměl, nemá a mít nebude.
Je ale správné, že na omyl způsobený poslanci, senátory a prezidentem doplatí občané? Rozhodně to správné je, protože kdo jiný než právě občané odpovídají za to, kdo řídí jejich stát!
Ppoznámka: V článku několikrát používám slovní spojení "sociální pojištění" -- samozřejmě, že se o žádné pojištění v klasickém slova smyslu nejedná. Jde o variaci na podvodnou hru typu letadlo se scénářem "zaplať současným důchodcům důchody a uvidíš, jestli někdo zaplatí důchod tobě".
Ve zkratce o co se jedná: zákon nestanovil, kolik mají firmy v prvním pololetí roku 2007 odvádět sociální pojištění a proto firmy uvažují, že by u státu nárokovaly vrácení cca 100 miliard korun, které nesprávně zaplatily.
Představme si modelové situace:
Situace 1:
Firma má povinnost odvést sociální pojištění ve výši 20 tisíc Kč, ale z nějakého důvodu odvede jen 10 tisíc Kč, tedy o 10 tisíc míň. Ve chvíli, kdy na to přijde je samozřejmě povinná pojištění doplatit, správa sociálního zabezpečení doměří penále a pravděpodobně firmu poctí kontrolou. Finančnímu úřadu firma zaplatila vyšší daň, ale hádám, že žádat o vrácení přeplatku daně si většina firem netroufne, protože by si takovým upozorněním na sebe mohla přivolat kontrolu.
Situace 2:
Firma má povinnost odvést sociální pojištění ve výši 10 tisíc Kč, ale z nějakého důvodu odvede 20 tisíc Kč, tedy o 10 tisíc víc. Za nějakou dobu na to přijde. Je morální, aby žádala přeplatek zpět? Pokud by o vrácení přeplatku nezažádala, dopustí se management provinění proti vlastníkům firmy (vydá neoprávněně peníze a nežádá je zpět). Každopádně firma si tímto o bezdůvodný přeplatek snížila daň, takže ať už přeplatek bude nárokovat k vrácení nebo ne, je povinná daň doplatit a od finančního úřadu může čekat vyměření penále.Situace 3:
Firma má povinnost odvést sociální pojištění ve výši 0 Kč, ale z nějakého důvodu odvede 10 tisíc Kč, tedy o 10 tisíc víc. Za nějakou dobu na to přijde. Je morální, aby žádala přeplatek zpět? Proč by nemělo být? Liší se tato situace nějak od předešlé? Snad jen v tom, že se týká úplně všech firem ve státě.
Otázka o nějaké "morálnosti" ale vůbec není na místě. Státní úřady s občany - poplatníky jednají jako s poddanými a žádné tolerování ani drobného překročení zákonů se nekoná.
Pokud soud potvrdí firmám nárok na vrácení přeplatku a firmy opravdu zažádají o vrácení 100 miliard korun, stát tyto peníze mít nebude a bude je muset vzít v podobě daní a poplatků nám občanům. To ale není žádné novum, stát nikdy žádné vlastní peníze neměl, nemá a mít nebude.
Je ale správné, že na omyl způsobený poslanci, senátory a prezidentem doplatí občané? Rozhodně to správné je, protože kdo jiný než právě občané odpovídají za to, kdo řídí jejich stát!
Ppoznámka: V článku několikrát používám slovní spojení "sociální pojištění" -- samozřejmě, že se o žádné pojištění v klasickém slova smyslu nejedná. Jde o variaci na podvodnou hru typu letadlo se scénářem "zaplať současným důchodcům důchody a uvidíš, jestli někdo zaplatí důchod tobě".
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)