Co nahrát na Android

(Nejen) pokud jste obdrželi telefon s Androidem k Vánocům, nabízím seznam aplikací, které se Vám můžou hodit do svého Androidu nahrát.
Aidos - vyhledání spojení v Idos (není na Marketu, nutno nainstalovat z webu)
Barcode Scanner - čtečka čárových, QR a dalšícch kódů
Bonsai Blast - hra s kuličkama :)
ConnectBot - SSH klient
GPS Status 2 - informace z GPS a kompasu
Graviturn - hra ovládaná kinetickým senzorem (oceněná v Google Developer Challenge)
Linda File Manager - správce souborů
MyBackup - zálohování kontaktů, sms, emailů,... (nepoužívám na zálohování aplikací, protože pak se aplikace neaktualizují z Marketu)
SMS Jízdenka - objednávání jízdenek na MHD v Praze, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Ostravě a Liberci

A co používáte na svém androidu vy?

Recept: Špagety s kečupem a uzeninou (Italská specialita)

Když slyším "špagety s kečupem a uzeninou" chce se mi blinkat a je mi líto, že takovou záležitost vůbec někdo hodlá konzumovat. Udělat zjednodušenou babicovskou variaci na boloňské špagety je tak jednoduché, nedá o moc práce navíc a chuťový zážitek je nesrovnatelný.

Na 3-4 porce budeme potřebovat
0,5 kg pytlík špaget
0,5 kg mletého hovězího masa
2 větší cibule
3 stroužky česneku
250 ml rajčatové pyré (lisovaná rajčata případně osolená, nezaměňovat s rajčatovým protlakem!)
1 plechovku krájených rajčat
sůl, pepř, olej, oregáno
(strouhaný) parmezán

Na kostičky nakrájenou cibuli necháme na oleji zlehka zesklovatět. Přidáme mleté maso, sůl a pepř, a na velkém plameni mleté maso za průběžného otáčení dobře prosmažíme.
Přidáme na kolečka nakrájený česnek a oregáno. Přidáme rajčata, rajčatové pyré a můžeme trošku dosladit kečupem. Než se nám udělají špagety necháme povařit (pod pokličkou, je možné podlít vodou nebo lépe vývarem).
Pokud špagety podáme se strouhaným parmezánem dotáhneme chuťový zážitek k dokonalosti.

Databázový vtip - MySQL

select * from tabulka where datum is null;

...

18 rows

update tabulka set datum='1970-01-01' where datum is null;

Query OK, 0 rows affected

WTF?

update tabulka set datum="1970-01-01" where datum='0000-00-00';

Query OK, 18 rows affected

MySQL!

Už se (mediálně) perou, vyřeší to dresscode

Článek Strašidlo v knihovně. Jak mne vyděsila knihovnice v hidžhábu si vysloužil hyperliberální odpověď ředitele knihovny, ale tohle je, přátelé, teprve začátek. Další vlaštovkou byla třeba zamýšlená brněnská mešita a v závislosti na tom, jak u i u nás bude přistěhovalců z muslimských zemí přibývat, budeme i my řešit problémy jako ve Švýcarsku, Francii a Německu, o kterých si zatím myslíme, že se nás netýkají.

Myslím, že je v pořádku, pokud po nás naši muslimští přátelé ve své zemi vyžadují dodržování určitých pravidel, ale jak se dívat na to, že pro svá pravidla chtějí respekt i v zemi, kam přišli jako hosté? Hrozně rád bych se ztotožňoval s liberálními názory pana ředitele, ale kdo zaručí, že díky liberálnímu přístupu z naší multi-kulti společnosti za pár let nezůstane jen společnost single-kulti?

Na druhou stranu se mi příčí něco někomu zakazovat. Tedy ono by toho bylo dost, co bych na veřejnosti rád zakázal, jako třeba líbání dvou chlapů, kojení, nahé děti, kouření, Paroubka a podobně, ale jednou jsem tenhleten demograt, a tak nebudu prosazovat ani zákaz zahalených ženských. (Připomínám, že se bavíme o chování na veřejnosti, doma ať si každý vše uvedené klidně dělá, klidně i zaráz.)

Měli bychom se důsledně řídit zákony a prosazoval pravidlo, že to co zákon nezakazuje, to je povoleno. Zákon můžeme změnit, pokud nebude vyhovovat, ale ať je spravedlivý a stejně přísný ke všem bez rozdílu.

V soukromých firmách je to jednoduché, tam vlastník (nebo management) stanoví dresscode - určí pravidla oblékání (např. v bance musí mít pánové oblek a dámy předepsaný kostýmek, a kdo si chce narazit šátek nebo jarmulku, tak si klidně může jít), ale u institucí financovaných z veřejných peněz je to samozřejmě jiné. Pro ty by měl pravidla určit stát -- parlament, na základě celospolečenského konsensu, tedy toho, co je v naší zemi obvyklé. Takový zákon by měl být pro veřejné instituce závazný a soukromé instituce nechť si ho upraví podle svých potřeb, budou-li chtít.

Školní uniformy v zemích na Britských ostrovech, zákaz šátků pro ženy pracující ve veřejných institucích v Turecku nebo nevyžadování kravaty u diplomatů přes léto v Izraeli (to není kvůli náboženství, ale kvůli horku). Příkladů, kde se můžeme inspirovat u zemí, které mají zkušenosti ať už s demokracií nebo s islámem je dost. Zároveň nám tak odpadne problém s řešením, co které ministryni ve sněmovně kam vypadlo.

Každopádně nějaká pravidla, a pro knihovníky zvláště, být musí, protože jinak se nám knihovníci do knihoven nebudou oblékat vůbec.

Recept: Omáčka na zeleném pepři

Recept na Omáčku na zeleném pepři, kterou vařil ve druhém díle Ano, Šéfe (26:37) Zdeněk Pohlreich.

Na každou porci půl deci koňaku, koňak necháme vyvařit a když nám už skoro žádný nezbyde,
přidáme základní omáčku, kterou jsme udělali z telecích kostí, zeleniny, rajského protlaku a červeného vína
necháme vyvařit o jednu třetinu
přidáme nakládaný zelený pepř
přidáme trochu tekuté šlehačky
několik kostek vychlazeného másla, pak už nevaříme.

Dnes jsme omáčku vyzkoušeli ke steakům, a vařili jsme trochu po babicovsku - koňak jsme nahradili kvalitní whiskey. Oproti návodu z videa, který trvá minutu a půl, jsme s jejím vařením strávili zásadně víc času, všechno to vaření, vývary a vyvařování něco zabere. Chuť jsme úplně přesně netrefili, a nebylo to asi jenom tím, že jsem tam vyklopil celou lahvičku nakládaného pepře, ale budiž to výzvou pro příště!