Dnes se konal čtvrtý ročník konference Databázový svět, na kterou jsme do Zlína se Štěpánkem vyrazili už počtvrté. Letos nám ovšem chyběl takřka tradiční člen naší výpravy Mira (starší Sucháč), t.č. zaměstnanec RHN Sustaining Engineering, pobočky firmy Red Hat v Brně.
Upozorňujeme, že následující popis událostí je drastický a jejich aktéři se budou ještě dlouho vzpamatovávat.
Jako každý rok, ani letos jsme nevyjeli včas. Tentokrát jsem za to výjimečně nemohl, protože ač jsem poctivě vstal v 7 hodin (ráno!), při odchodu z bytu jsem zjistil, že postrádám doklady od vozu, které mi Bára nevrátila a ani je neuložila na obvyklé místo!
Když jsem s drobným zpožděním nabíral ve Slatině Štěpána, zazvonil mi telefon, kde mi řidič z PPL oznamoval, že mi právě veze balík. (Museli jsme objednat novou tiskárnu, protože nám ve staré došel toner.) Poděkoval jsem mu se slovy, že ji měli přivézt včera, a že dneska jezdit nemusí, protože ji nebude mít kdo přebrat, a že si ji vyzvednu večer v depu.
Cesta ubíhala v příjemné atmosféře, ale zpoždění se nám dohnat nepodařilo. S drobnou časovou ztrátou jsme vešli do foyeru Univerzity Tomáše Bati, kde nám (Štepánovi) dali prezenční kartičky a materiály... a mou nemohli najít. Už jsem myslel, že dopadnu jak Štěpán na Sun Tech Days, kde se chtěl odhlásit z prvního dne a oni mu zrušili registraci úplně, ale nakonec to dobře dopadlo.
Až na doprovodný program s názvem občerstvení (svačina: koblížky, oběd přírodní kuřecí řízek, svačina: chlebíčky) mě program konference moc nenadchl, analytickému zpracování dat jsem se nikdy nevěnoval a ani žádná z přednášek mě pro něj nějak zvlášť nenadchla. (Ta divná točící se barevná věc je OLAPová kostka představující data v multidimenzionálním uspořádání -- v tom nejatraktivnějším provedení, jaké se dá na internetu sehnat.) Zajímavým zpestřením bylo losování cen po každé přednášce. Bohužel jsme nic nevyhrávali, takže jsme se po poledni raději přemístili do hands-on labu, kde se daly v praxi vyzkoušet analytické funkce MS SQL Serveru a Visual Studia, ale kde hlavně probíhala soutěž o X-Box 360 (tj. něco jako PlayStation - připojí se k televizi, dají se na tom hrát hry, dívat se na DVD,...). Otázky byly pekelně těžké, nacvičováním v labu a hledáním řešení jsme strávili skoro dvě hodiny, ale nakonec se nám jako jedněm z mála povedlo (s malým hintem od prezentujících) na všechny správně odpovědět a tím postoupit do slosování o X-Box.
Po návratu na přednášky jsme stále nic nevyhrávali, ale to nás vůbec neznervózňovalo, protože jsme měli svá želízka v ohni a byla by ostatně škoda si štěstí vyplácat na propagační propisky.
Čas do závěrečného slosování ubíhal pomalu, na PDAčku se mi nepodařilo připojit k místní WiFi, program nabíral 40 minutové zpoždění. Dlouhé chvíle jsme museli vyplňovat pozorování výherkyň podstatné části losovaných cen -- místních studentek bujných tvarů, kterým jednoznačně vévodila červená blůza s objemem 9 (bez legrace, v životě jsem nic takového neviděl).
A pak to přišlo: závěrečná várka dárků, z nichž jsme nezískali ani jeden. Podívali jsme se se Štěpánem na sebe -- a věděli jsme, co to znamená. Dnes nepojedeme domů s hrníčkem Univerzity Tomáše Bati ani s trhacím blokem Microsoft. Podáním ruky jsme stvrdili naši dohodu, že si první měsíc budeme X-Box střídat po týdnu a potom po měsíci, a už na pódium přicházel pán z labu se skleněnou nádobou, ve které bylo pouhých 5 lístečků se jmény úspěšných řešitelů (celkem z cca 350 lidí). Ohlásili ceny: X-Box, dva poukazy na školení za 6.000,- korun a dvě knížky o analytickém zpracování dat -- a už se losuje!
Pátá cena -- kniha: Štěpán. Čtvrtá cena -- kniha: já.
Pak se zhroutilo nebe a já jsem v podivně zpomaleném čase stál uprostřed na pódiu s knihou Business Intelligence v ruce a hlavou mi pomalu projela slova: "OLAP je kostka a X-Box je v prdeli".
čtvrtek 30. listopadu 2006
středa 29. listopadu 2006
Spam jako obrázek v emailu
Dosud jsem si myslel, že pokud mi přijde emailem spam, který neobsahuje žádný text, ale jen vložený obrázek, není možné s tím nic dělat. Naštěstí to není pravda. Plugin do antispamového programu Spamassassin s názvem FuzzyOcr umí v takovýchto obrázcích pomocí OCR (rozeznávání textu v obrázcích) rozpoznat slova, která představují spam a jak je z názvu patrné, neomezuje se jen na prosté rozeznávání slov, ale zapojí i fuzzy logiku. Umí pracovat s více OCR programy a obsahuje pěkné vychytávky: např.: když přijdou dva spamy se stejným vloženým obrázkem, tak ten druhý se už nemusí rozpoznávat, protože si ho FuzzyOcr "pamatuje" z minule.
úterý 28. listopadu 2006
Spam a Seznam.cz
Dnešní přednáška Seznamu byla celkem zajímavá a dokonce jsem se dozvěděl pár nových věcí. Mluvilo se o technologii Seznamáckého emailu a o antispamu a antiviru (používají NOD32). Pod dohledem Vlasty Pečinky přednášel řečník, jehož jméno už bohužel nevím.
Novým pojmem pro mě byl hashcash, což je technika boje proti emailovému spamu. Funguje tak, že odesilatel přidá k hlavičce emailu speciální otisk (hash) zprávy, který má tu vlastnost, že je nesnadné (CPU náročné) ho vypočítat, ale snadno se ověří, jestli je tento otisk platný. Běžný spammer totiž potřebuje odeslat co nejvíce emailů a na nějaké počítání nemá čas. Z existence platného otisku se tak dá usuzovat legitimita mailu.
Tahle technika je svým způsobem odpovědí na (poněkud nesmyslný) požadavek prosazovaný Billem Gatesem, aby se za odeslání emailu platilo. Můj osobní názor je ten, že zdaleka nedosahuje elegance SPF natož hudby budoucnosti jakou je Internet Mail 2000.
Řečník taky zmínil jednu zajímavou myšlenku: proti automaticky zasílanému spamu se dá automatickými prostředky bojovat, ale je problém bojovat proti spamu po jednom zasílanému lidmi. V rozvojových zemích se totiž vždycky najde dostatek lidí, kteří budou za pár dolarů od svitu do mrku ručně posílat spamy...
Na mou otázku (trochu trapas byl, že se neptal nikdo než já a Yenya), jestli Seznam, když už má takové pěkné emailové řešení, nehodlá nabízet něco ve stylu Google Apps for Your Domain (umístíte svou doménu ke Google a můžete využívat svůj přemalovaný Gmail a další aplikace), přednášející odpověděl, že by to nerad komentoval. Že má rád programátory v Centru a Atlasu a nerad by, aby teď zpanikařili a začali rychle něco vyrábět :)
Novým pojmem pro mě byl hashcash, což je technika boje proti emailovému spamu. Funguje tak, že odesilatel přidá k hlavičce emailu speciální otisk (hash) zprávy, který má tu vlastnost, že je nesnadné (CPU náročné) ho vypočítat, ale snadno se ověří, jestli je tento otisk platný. Běžný spammer totiž potřebuje odeslat co nejvíce emailů a na nějaké počítání nemá čas. Z existence platného otisku se tak dá usuzovat legitimita mailu.
Tahle technika je svým způsobem odpovědí na (poněkud nesmyslný) požadavek prosazovaný Billem Gatesem, aby se za odeslání emailu platilo. Můj osobní názor je ten, že zdaleka nedosahuje elegance SPF natož hudby budoucnosti jakou je Internet Mail 2000.
Řečník taky zmínil jednu zajímavou myšlenku: proti automaticky zasílanému spamu se dá automatickými prostředky bojovat, ale je problém bojovat proti spamu po jednom zasílanému lidmi. V rozvojových zemích se totiž vždycky najde dostatek lidí, kteří budou za pár dolarů od svitu do mrku ručně posílat spamy...
Na mou otázku (trochu trapas byl, že se neptal nikdo než já a Yenya), jestli Seznam, když už má takové pěkné emailové řešení, nehodlá nabízet něco ve stylu Google Apps for Your Domain (umístíte svou doménu ke Google a můžete využívat svůj přemalovaný Gmail a další aplikace), přednášející odpověděl, že by to nerad komentoval. Že má rád programátory v Centru a Atlasu a nerad by, aby teď zpanikařili a začali rychle něco vyrábět :)
Akismet - konečné řešení otázky komentářového spamu
Akismet (Automattic Kismet - automatická vůle Alláhova) je on-line systém, který poskytuje ochranu proti formulářovému spamu a který s úspěchem používáme ve fóru na Aviváž.cz. Funguje na principu on-line kontroly, která se děje po odeslání formuláře s komentářem. Plugin pro váš blogovací systém (především Wordpress, protože ho vyrábí stejná firma, Blogger.com bohužel Akismet nepodporuje) nebo API (Java, Perl,...) pošlete komentář, který návštěvník chce vložit na stránku, definovaným protokolem na server Akismetu, který vrátí odpověď "není spam" (pak se může komentář uložit a zobrazit na stránce) nebo "je spam" (pak se může komentář zahodit, nebo lépe - použít CAPTCHA k tomu, aby návštěvník dokázal, že je živý člověk a ne robot vkládající spamy).
Akismet je pro osobní blogy k použití zdarma, jedinou podmínkou je získání klíče, který se použije při připojení na ověřovací server. Ten je zaslán na email uvedený v registraci na Wordpress.com.
Update: Pokud hledáte systém, který by byl kompatibilní s Akismetem, ale byl pro veškeré použití zdarma, přečtěte si článek TypePad Antispam - nejkonečnější řešení otázky komentářového spamu.
Akismet je pro osobní blogy k použití zdarma, jedinou podmínkou je získání klíče, který se použije při připojení na ověřovací server. Ten je zaslán na email uvedený v registraci na Wordpress.com.
Update: Pokud hledáte systém, který by byl kompatibilní s Akismetem, ale byl pro veškeré použití zdarma, přečtěte si článek TypePad Antispam - nejkonečnější řešení otázky komentářového spamu.
neděle 26. listopadu 2006
Prodloužená
Dnes večer jsme měli v tanečních prodlouženou. Fajn bylo, že na stadec jsme mohli jít pěšky a taky jsem byl podstatně víc v klidu než před poslední prodlouženou. Kromě Marty s Lukášem s námi šli ještě tajný kamarádi naši a Jirka Šíma. Kromě tancování a pití vína (?! paní Buryanová totiž na prodloužených zakazuje prodávání piva?!) jsme se (nejen) s pánskou částí osazenstva věnovali především sledování toho, jak které tanečnici leze pozadí (Heda: "Co kalhotky, já sem teď viděla i trenky!" David: "Tak tos tede vyhrála!")
Mírný šok jsem mě čekal při setkání s Radko Staníčkem na tanečním parketu. Tak řečený Skřet učí (učil?) na FI Datové modelování. Dost by mě zajímalo, jestli ta dáma byla ona slavná Marie Duží. Transparentní intensionální logika. Universum diskursum. Uááá, dneska neusnu.
Mírný šok jsem mě čekal při setkání s Radko Staníčkem na tanečním parketu. Tak řečený Skřet učí (učil?) na FI Datové modelování. Dost by mě zajímalo, jestli ta dáma byla ona slavná Marie Duží. Transparentní intensionální logika. Universum diskursum. Uááá, dneska neusnu.
Spam i Nově - ale proč se spamu říka spam?
Redaktorům Novy pravděpodobně začal chodit spam, takže se o této novince rozhodli natočit reportáž. Se zmiňovanými 5 spamy za 3 hodiny bych si ovšem redaktory dovolil označit za šťastlivce, stejně tak pana Tibora, kterého 76 spamů denně prý "zdržuje". O poznání hůř (tedy pokud nepřeháněla) je na tom paní, které přijde během 2 dnů až 500 spamů. To mě 500 spamů přijde bez problémů za den a nikoho na Nově to nezajímá. Cenu za největšího mamlase reportáže ovšem získává mladík, kterému prý trvá "půl až hodinu", než je všechny spamy odstraní. (Frnk, frnk a schránka byla plná spamu.)
Nejdůležitější věc jsme se ale od Novy nedozvěděli: proč se spamu říká spam?
Do podvědomí veřejnosti už proniklo, že spam je původně britské slovo, označující jeden z druhů lančmítu (luncheon meat), tedy převážně vepřové maso v konzervě vyráběné firmou Hormel Foods Corporation. Samotný název spam je zřejmě zkratkou z "Shoulder of Pork and hAM" (vepřové ramínko a šunka), nicméně oficiální vysvětlení výrobce zní "SPiced hAM" (kořeněná šunka).
Spam se stal neoblíbeným díky přídělovému systému, který byl zavedený v Británii na začátku druhé světové války, protože to bylo jediné "maso" běžně k dostání. A právě toho využil Monty Pythonův létající cirkus ve svém skeči Spam (video), kde si dva hosté restaurace chtějí objednat snídani, ale v každém jídle je menší či větší množství spamu.
K britskému spamu se pojí ještě jedna humorná historka: při parlamentním projednávání zákona omezující (internetový) spam se proti jeho přijetí ohradil jistý postarší lord, který sice souhlasil s tím, že spam asi není příliš zdravý a prospěšný, ale omezovat ho zákonem se mu zdálo přespříliš -- sám si ho prý taky občas dá...
Wikipedie: spam jídlo, Monty Python a elektronický.
Nejdůležitější věc jsme se ale od Novy nedozvěděli: proč se spamu říká spam?
Do podvědomí veřejnosti už proniklo, že spam je původně britské slovo, označující jeden z druhů lančmítu (luncheon meat), tedy převážně vepřové maso v konzervě vyráběné firmou Hormel Foods Corporation. Samotný název spam je zřejmě zkratkou z "Shoulder of Pork and hAM" (vepřové ramínko a šunka), nicméně oficiální vysvětlení výrobce zní "SPiced hAM" (kořeněná šunka).
Spam se stal neoblíbeným díky přídělovému systému, který byl zavedený v Británii na začátku druhé světové války, protože to bylo jediné "maso" běžně k dostání. A právě toho využil Monty Pythonův létající cirkus ve svém skeči Spam (video), kde si dva hosté restaurace chtějí objednat snídani, ale v každém jídle je menší či větší množství spamu.
K britskému spamu se pojí ještě jedna humorná historka: při parlamentním projednávání zákona omezující (internetový) spam se proti jeho přijetí ohradil jistý postarší lord, který sice souhlasil s tím, že spam asi není příliš zdravý a prospěšný, ale omezovat ho zákonem se mu zdálo přespříliš -- sám si ho prý taky občas dá...
Wikipedie: spam jídlo, Monty Python a elektronický.
pátek 24. listopadu 2006
Internet Explorer a behavior
Po delší době jsem se dostal k výrobě HTML stránek a zjistil jsem, že přes všechen ten hype provázející uvedení Internet Exploreru 7 jsem úplně zapomněl, jak špatným prohlížečem IE je.
Pokud se ze souboru s CSS stylem odkazuje třeba na obrázek pomocí parametru
Prohlížeč, který se chová v podobných situacích pokaždé jinak si zaslouží odstřelit. Mě už zbývá jen zjistit, proč můj oblíbený CSS editor v náhledovém okně používajícím IE soubor odkazovaný přes
Pokud se ze souboru s CSS stylem odkazuje třeba na obrázek pomocí parametru
url
(např.: background-image: url(submenu.gif);
) bere se cesta k obrázku relativně vzhledem k umístění CSS souboru (což je logické). IE ovšem v případě obdobné vlastnosti behavior
vkládající JavaScript (mimochodem sloužící k nahrazování vlastností, které IE nemá) cestu zadanou tím samým parametrem url
vyhodnocuje relativně vzhledem k souboru, který CSS styl vkládá!Prohlížeč, který se chová v podobných situacích pokaždé jinak si zaslouží odstřelit. Mě už zbývá jen zjistit, proč můj oblíbený CSS editor v náhledovém okně používajícím IE soubor odkazovaný přes
url
našel...
úterý 21. listopadu 2006
Fio - můj nový osobní účet
Když se řekne družstevní záložna, většině lidí se asi vybaví kampelička a vstanou vlasy na hlavě. Nicméně doba kampeliček je pryč: dohled nad nimi vykonává ČNB, vklady jsou pojištěné stejně jako v bance (do výše 90% a maximálně 25 tisíc euro) a nabízí zajímavé služby.
Jsem čerstvým majitelem účtu ve Fio - družstevní záložně, takže se podělím o zkušenosti.
Jednoznačnými výhodami jsou: zřízení, vedení, zrušení účtu a transakce na účtu jsou zdarma. Platební karty vydává pro Fio ČSOB (Visa Electron 250,- / rok, Visa Classic 500,- / rok, karta Fio zdarma), výběry z bankomatů ČSOB jsou za5,- Kč od 1.6.2007 6,- Kč, z cizích za 30 Kč.
Nevýhodou je slabší internetové bankovnictví: příkazy nejsou potvrzovány přes SMS (jak to znám z eBanky a ČSOB), ale pomocí certifikátu z nainstalované aplikace. Taky jsem zatím nepřišel na to, jak si v internetovém bankovnictví předdefinovat příkazy k úhradě.
Největším problémem na založení účtu je překonání psychologické bariéry "jdu do kampeličky", "za závazky záložny ručím do výše dvojnásobku svého členského vkladu" (tj 2x1,- Kč) a "nemám na to, mít normální bankovní účet".
Před založením účtu je potřeba si stáhnout aplikaci pro podepisování pokynů, pomocí které si vygenerujete certifikát (klíč). Po jejím nainstalování se otevře obrazovka, kde do políčka Přihlašovací jméno zadáte, jak se budete přihlašovat do internetbankingu a do políčka Heslo chránící klíč a pro kontrolu zadejte heslo ke klíči. Pak stisknete Vygenerovat nový klíč. Klíč má soukromou a veřejnou část. Soukromou nikdy nikomu nedáváte, zatímco veřejnou část odnesete do Fia. Soubory
Když jsem byl na pobočce já, nefungovala fotobuňka na dveřích, takže bylo potřeba zabušit. Jinak to tam ale šlo bez problémů, za čtvrt hodiny bylo hotovo. Slečna mě zkoušela vybavovat různými informacemi, ale všechno jsem věděl :) Za celou dobu jsem kromě přikyvování a podepsání hromady papírů musel říct jenom to, že chci osobní účet, jakou platební kartu s jakým týdenním limitem a zvolit si heslo do internetbankingu (jiné, než je ke klíči!). Platební kartu připraví k vyzvednutí do cca 14 dní.
Brzo asi půjdu do eBanky jim říct, že jejich účet opravdu mít "nemusím, nemusím".
Článek o záložnách na finexpert.cz
Jsem čerstvým majitelem účtu ve Fio - družstevní záložně, takže se podělím o zkušenosti.
Jednoznačnými výhodami jsou: zřízení, vedení, zrušení účtu a transakce na účtu jsou zdarma. Platební karty vydává pro Fio ČSOB (Visa Electron 250,- / rok, Visa Classic 500,- / rok, karta Fio zdarma), výběry z bankomatů ČSOB jsou za
Nevýhodou je slabší internetové bankovnictví: příkazy nejsou potvrzovány přes SMS (jak to znám z eBanky a ČSOB), ale pomocí certifikátu z nainstalované aplikace. Taky jsem zatím nepřišel na to, jak si v internetovém bankovnictví předdefinovat příkazy k úhradě.
Největším problémem na založení účtu je překonání psychologické bariéry "jdu do kampeličky", "za závazky záložny ručím do výše dvojnásobku svého členského vkladu" (tj 2x1,- Kč) a "nemám na to, mít normální bankovní účet".
Před založením účtu je potřeba si stáhnout aplikaci pro podepisování pokynů, pomocí které si vygenerujete certifikát (klíč). Po jejím nainstalování se otevře obrazovka, kde do políčka Přihlašovací jméno zadáte, jak se budete přihlašovat do internetbankingu a do políčka Heslo chránící klíč a pro kontrolu zadejte heslo ke klíči. Pak stisknete Vygenerovat nový klíč. Klíč má soukromou a veřejnou část. Soukromou nikdy nikomu nedáváte, zatímco veřejnou část odnesete do Fia. Soubory
fiosign.pub
a fiosign.fgp
z adresáře C:\Documents and Settings\vašejméno\Data aplikací
nahrajete na flashku a můžete vyrazit na pobočku, která je v Brně na rohu Moravského náměstí a Milady Horákové. S sebou budete potřebovat už jen 100 korun jako minimální vklad a občanku.Když jsem byl na pobočce já, nefungovala fotobuňka na dveřích, takže bylo potřeba zabušit. Jinak to tam ale šlo bez problémů, za čtvrt hodiny bylo hotovo. Slečna mě zkoušela vybavovat různými informacemi, ale všechno jsem věděl :) Za celou dobu jsem kromě přikyvování a podepsání hromady papírů musel říct jenom to, že chci osobní účet, jakou platební kartu s jakým týdenním limitem a zvolit si heslo do internetbankingu (jiné, než je ke klíči!). Platební kartu připraví k vyzvednutí do cca 14 dní.
Brzo asi půjdu do eBanky jim říct, že jejich účet opravdu mít "nemusím, nemusím".
Článek o záložnách na finexpert.cz
pondělí 20. listopadu 2006
Casino Royale (2006)
Když se řekne bondovka, tak si představím film, kde tajný agent nemá béžovej baloňák a falešnej knír, ale je ztělesněním elegance v každé situaci, pro ženy neodolatelný, nezranitelný, pekelně pohotový s důkladnou dávkou improvizace, vybavený automobilem podobných kvalit a zásobou technicky dokonalých udělátek. Myslím, že takové pojetí agenta bylo novinkou, a skoro se k němu ani nehodí označení "tajný", když se všude představuje jménem. Bond se stal pojmem a logicky se objevily filmy, které se snažili proti bondovkám vymezovat. Nejdál asi došel Jason Bourne -- jako agent bez minulosti je důkladným protikladem Bonda a žánr posunuje dál třeba v nevídaně věrném zobrazení akčních scén. (Náraz dvou aut se dá natočit různými způsoby, ale jen při několika z nich píchne u srdce a hlavou projede "Panebože, ty auta do sebe doopravdy narazily!".)
I když by Casino Royale mohlo být o půl hodiny kratší, rozhodně to není špatný film. Ale podle měřítek v první větě to taky není bondovka. Bůhvíproč se snaží vyrovnávat se svými žánrovými konkurenty a zapomíná na to, co dělá Bonda Bondem.
Hodnocení: ***
(* - naprostá hrůza, ** - ztráta času, *** - dobrej film, **** - šel bych znova, ***** - musím si pořídit)
I když by Casino Royale mohlo být o půl hodiny kratší, rozhodně to není špatný film. Ale podle měřítek v první větě to taky není bondovka. Bůhvíproč se snaží vyrovnávat se svými žánrovými konkurenty a zapomíná na to, co dělá Bonda Bondem.
Hodnocení: ***
(* - naprostá hrůza, ** - ztráta času, *** - dobrej film, **** - šel bych znova, ***** - musím si pořídit)
Geo
Geo locating je vyhledání místního určení k jinému údaji. Ve světě internetu se nejčastěji používá ve smyslu určení místa k IP adrese návštěvníka. V jednoduché podobě umí určit stát, sofistikovanější pak město nebo i zeměpisnou šířku a délku. Nejznámější služba je asi GeoIP, která má i neplacené varianty (zdarma můžete vyzkoušet, jestli dokáže určit, odkud se právě připojujete k internetu), další je třeba ip2location. Free služby jako třeba hostip moc nefungují... Slušný seznam geolokačních služeb je na konci této stránky.
Geo coding je vyhledání místního určení (zeměpisné šířky a délky) k zadané (poštovní) adrese. Nejznámější jsou služby od Yahoo (nemá demo) a Googlu. Yahoo je prý lepší, bohužel stejně jako Google v České republice umí určovat jen města. Službu, která by uměla kódovat i české ulice neznám (jen mapy.cz umí ke kliknutí na mapě zobrazit GPS souřadnice).
K čemu je to dobré? Modelový příklad spojení těchto dvou služeb jsou stránky firmy, které návštěvníkovi umí nabídnout třeba nejbližší pobočku, což je podle mě hodně užitečná služba. Co se týká samotného geocodingu, tak pomocí něho je možné třeba k fotkám z dovolené (opatřenými popiskami měst) zobrazovat mapu (podobná řešení ukazovali na Sun Tech Days).
(A to prosím geografické informační systémy patřily na škole k mým nejméně oblíbeným předmětům. Pokračování příště.)
Geo coding je vyhledání místního určení (zeměpisné šířky a délky) k zadané (poštovní) adrese. Nejznámější jsou služby od Yahoo (nemá demo) a Googlu. Yahoo je prý lepší, bohužel stejně jako Google v České republice umí určovat jen města. Službu, která by uměla kódovat i české ulice neznám (jen mapy.cz umí ke kliknutí na mapě zobrazit GPS souřadnice).
K čemu je to dobré? Modelový příklad spojení těchto dvou služeb jsou stránky firmy, které návštěvníkovi umí nabídnout třeba nejbližší pobočku, což je podle mě hodně užitečná služba. Co se týká samotného geocodingu, tak pomocí něho je možné třeba k fotkám z dovolené (opatřenými popiskami měst) zobrazovat mapu (podobná řešení ukazovali na Sun Tech Days).
(A to prosím geografické informační systémy patřily na škole k mým nejméně oblíbeným předmětům. Pokračování příště.)
sobota 18. listopadu 2006
Sun Tech Days
Sun Tech Days je vývojářská akce, kterou pořádá firma Sun Microsystems doslova po celém světě na podporu svých produktů a technologií. Od 14. do 16. listopadu přišla na řadu i Praha a tam jsme se se Štěpánkem a Kleminem vypravili. Původně s námi měl být ještě Mara, u kterého jsme měli i bydlet, ale ten při své nemoci nebral první týden předepsaná antibiotika, takže zůstal v Brně nemocný o týden dýl a my tím pádem neměli kde bydlet. Už to vypadalo, že se upíchneme u Hanky, ale té měla ve středu přijet babička, takže jsme u ní zůstali jen první noc. Druhou jsme strávili na kolejích VŠE -- tam Klemin bydlel u Jane, které odjela Řepka, a my jsme dostali azyl u Aničky, které se tou dobou taktéž nedostávalo spolubydlících.
Tech Days mě poměrně nadchly a vzhledem k tomu, že jsem na pisoiru stál vedle Jeffa Jacksona (v Sun Microsystems je Vice President of Java Developer Platforms Group), tak můžu s klidným svědomím říct, že jsem tam viděl věci, které se jinde nevidí. Po odborné stránce byla akce zaměřená hlavně na WebServices a AJAX, část věnující se Java ME (Java v mobilu) jsme spíš vynechávali. První den byl celý věnovaný NetBeans (vývojové prostředí pro Javu od Sunu) a OpenSolarisu, ale jako fanatický vyznavač Eclipse (vývojové prostředí původně od IBM) jsem absentoval. Štěpán, který k NetBeans konvertoval, by sice jel, ale nechtělo se mu samotnýmu, takže o tom, jak to tam probíhalo, nás informoval Klemin - zvěd vyslaný z Eclipsového tábora. Přišli jsme maximálně o tričko Netbeans, ne však o propagandu -- tlačení NetBeans bylo chvílemi až zoufalý: pěkně to ilustrovala otázka na závěrečném dotazníku: "Co by vás přimělo přejít z Eclipse na Netbeans?".
Po organizační stránce byla akce zvládnutá naprosto dokonale: všude uvaděčky v oranžových tričkách, 4x denně jídlo (snídaně, oběd, svačina a večeře), přičemž na oběd a večeři byla i teplá kuchyně, kde si člověk musel vybírat mezi různými soté a ragů. (Štěpánek: "Já bych si dal ten gulášek." Kuchař: "Myslíte to srnčí ragů?")
Kromě zážitků jsme si přivezli modroučké baťůžky a já navíc figurku Duka, maskota Javy. Tu jsem získal opravdu netradičním způsobem: na přednáškách občas rozhazovali do davu trička nebo právě tyhle figurky, ale naším směrem nic nelítalo. Zrovna ve chvíli, kdy jsem začal pomalu klimbat, letěl jeden Duke přibližně naším směrem, jenomže dotyčný ho nechytl, od ruk se mu odrazil, pak dalšímu, pak spadl na zem a po zemi se dokutálel přímo mě k nohám. Leknutím jsem se vzbudil, zvedl Duka ze země, spokojeně ho sbalil a dál se věnoval přednášce :)
XML
Tech Days mě poměrně nadchly a vzhledem k tomu, že jsem na pisoiru stál vedle Jeffa Jacksona (v Sun Microsystems je Vice President of Java Developer Platforms Group), tak můžu s klidným svědomím říct, že jsem tam viděl věci, které se jinde nevidí. Po odborné stránce byla akce zaměřená hlavně na WebServices a AJAX, část věnující se Java ME (Java v mobilu) jsme spíš vynechávali. První den byl celý věnovaný NetBeans (vývojové prostředí pro Javu od Sunu) a OpenSolarisu, ale jako fanatický vyznavač Eclipse (vývojové prostředí původně od IBM) jsem absentoval. Štěpán, který k NetBeans konvertoval, by sice jel, ale nechtělo se mu samotnýmu, takže o tom, jak to tam probíhalo, nás informoval Klemin - zvěd vyslaný z Eclipsového tábora. Přišli jsme maximálně o tričko Netbeans, ne však o propagandu -- tlačení NetBeans bylo chvílemi až zoufalý: pěkně to ilustrovala otázka na závěrečném dotazníku: "Co by vás přimělo přejít z Eclipse na Netbeans?".
Po organizační stránce byla akce zvládnutá naprosto dokonale: všude uvaděčky v oranžových tričkách, 4x denně jídlo (snídaně, oběd, svačina a večeře), přičemž na oběd a večeři byla i teplá kuchyně, kde si člověk musel vybírat mezi různými soté a ragů. (Štěpánek: "Já bych si dal ten gulášek." Kuchař: "Myslíte to srnčí ragů?")
Kromě zážitků jsme si přivezli modroučké baťůžky a já navíc figurku Duka, maskota Javy. Tu jsem získal opravdu netradičním způsobem: na přednáškách občas rozhazovali do davu trička nebo právě tyhle figurky, ale naším směrem nic nelítalo. Zrovna ve chvíli, kdy jsem začal pomalu klimbat, letěl jeden Duke přibližně naším směrem, jenomže dotyčný ho nechytl, od ruk se mu odrazil, pak dalšímu, pak spadl na zem a po zemi se dokutálel přímo mě k nohám. Leknutím jsem se vzbudil, zvedl Duka ze země, spokojeně ho sbalil a dál se věnoval přednášce :)
XML
- StAX - Streaming XML parser
- MTOM/XOP - přílohy ke XML pomocí MIME
- FastInfoset (ITU-T/ISO) - binární, 3-10x větší výkon, 50% velikost
- WS-Security - přináší možnost šifrovat i jen část přenášeného XML
- jMaki
- Dojo toolkit - historie, podpora tlačítek back a forward,...
- JSON - přenos JavaScriptových objektů
- Services API (používá např. Scripting Engine discovery)
- JSF custom converters (de/serializace dat do řetězců)
- JPA - orm.xml - v runtime je možné přepsat anotace
SMS z ICQ?
Atlas.cz s velkou slávou spustil posílání SMS z jím dodávaného oficiálního klienta ICQ. SMS jde posílat zdarma ale jen do mobilní sítě Outů. Pěkná věc je, že na takovou SMS se dá z mobilu odpovědět a odpověď přijde zase zpět do ICQ. Za tuto odpověď se už ale platí.
Osobně používám plugin smsCZE do Mirandy, který umožňuje posílat SMS do českých sítí zdarma. V případě Outů a Vodafonu k tomu používá jejich SMS webové brány a v případě T-Mobile t-zones, kam člověk musí být zaregistrován.
Osobně používám plugin smsCZE do Mirandy, který umožňuje posílat SMS do českých sítí zdarma. V případě Outů a Vodafonu k tomu používá jejich SMS webové brány a v případě T-Mobile t-zones, kam člověk musí být zaregistrován.
pondělí 13. listopadu 2006
Mosty okolo Želivky
Krajina kolem želivské nádrže Švihov má nějakej zvláštní problém s mosty. Dneska Štěpánek píše o dvoupatrovém mostu a jen o kousek dál je pozůstatek plánované Hitlerovy dálnice -- dva nedostavěné mosty, které jsou dnes skoro zatopené přehradou.
neděle 12. listopadu 2006
Orlí hnízdo
Jinak než Orlím hnízdem se podle mě nedá nazvat mezonetový byt v novém domě na slatinských Lučinách: 3+kk s terasou (3+4 bílých oken vlevo nahoře):
Luxusně velká obývací místnost se čtyřmi vchody na terasu, v horním patře 3 ložnice (plánek bytu). Celkem 101 metrů za (pouhých) 3.280.000,- (32 tisíc /m2).
Tímto bych chtěl částečně dementovat zprávu z bratrova blogu o tom, že se budeme stěhovat -- do té doby než budeme mít na tohle, tak ne :)
Luxusně velká obývací místnost se čtyřmi vchody na terasu, v horním patře 3 ložnice (plánek bytu). Celkem 101 metrů za (pouhých) 3.280.000,- (32 tisíc /m2).
Tímto bych chtěl částečně dementovat zprávu z bratrova blogu o tom, že se budeme stěhovat -- do té doby než budeme mít na tohle, tak ne :)
pátek 10. listopadu 2006
Firefox 2.0
Nový Firefox se opravdu povedl, nicméně pár věcí potřebuje doladit. Na to skvěle poslouží návod Firefox 2.0 - jak upravit, aby vypadal a choval se jako 1.5. Zatím jsem využil:
- křížek na zavření panelu (nestojím o křížek na každým panelu, protože panely zavírám prostředním tlačítkem - stačí jeden úplně vpravo)
- omezení posunování panelů (fakt těch panelů potřebuju víc bez posouvání)
- skrýt položku seznam všech panelů (to je k ničemu, když už se mi teď neodsouvají, ne?)
- skrýt tlačítko přejít (umím zmáčknout enter)
- skrýt tlačítko lupa u vyhledávání (opět - enter už zvládám)
- zobrazit lištu při vyhledávání psaním (krom jiného objevuje se tam užitečná hláška "Dosažen konec stránky...")
středa 8. listopadu 2006
Kreditní karta od Lišky
Moje jinak ne-příliš-oblíbená Českomoravská stavební spořitelna nabízí klientům slevovou kartu pro čerpání výhod u svých partnerů.
Včera přišel tajemně formulovaný dopis, ze kterého jsem vyrozuměl, že tahle Lišácká karta, bude moct mít podobu i kreditní karty. Vzhledem k tomu, že se o tom na internetu nikde moc nepíše, bude to asi novinka. Zvláštní mi přijde, že i když Liška patří ČSOB, tak karta je prý nabízena ve spolupráci s Poštovní spořitelnou, která ovšem služby ČSOB přeprodává...
Příjemné na kartě jsou dva měsíční výběry z bankomatu ČSOB zdarma*, zasílání měsíčních výpisů zdarma, první rok vedení zdarma a při dosažení ročního obratu 36 tisíc (3.000 měsíčně) i vedení zdarma v dalších letech.
Liška by tak byla po Hypo teprve druhou stavební spořitelnou (o které vím), která tuhle zajímavou výhodu klientům nabízí.
* V letáčku se bohužel nepíše, jestli jsou peníze vybrané z bankomatu úročeny až po datu splatnosti nebo rovnou (jak to bývá u kreditek obvyklé).
Včera přišel tajemně formulovaný dopis, ze kterého jsem vyrozuměl, že tahle Lišácká karta, bude moct mít podobu i kreditní karty. Vzhledem k tomu, že se o tom na internetu nikde moc nepíše, bude to asi novinka. Zvláštní mi přijde, že i když Liška patří ČSOB, tak karta je prý nabízena ve spolupráci s Poštovní spořitelnou, která ovšem služby ČSOB přeprodává...
Příjemné na kartě jsou dva měsíční výběry z bankomatu ČSOB zdarma*, zasílání měsíčních výpisů zdarma, první rok vedení zdarma a při dosažení ročního obratu 36 tisíc (3.000 měsíčně) i vedení zdarma v dalších letech.
Liška by tak byla po Hypo teprve druhou stavební spořitelnou (o které vím), která tuhle zajímavou výhodu klientům nabízí.
* V letáčku se bohužel nepíše, jestli jsou peníze vybrané z bankomatu úročeny až po datu splatnosti nebo rovnou (jak to bývá u kreditek obvyklé).
pátek 3. listopadu 2006
Uvolněte se, prosím - RSS
K zajímavým věcem, které nemají RSS, jsem přidal Uvolněte se, prosím. (Po prvním importu je to kapku promíchané, ale to se časem dá do pořádku.)
Pokud by měl někdo z velectěného čtenářstva zájem o RSS nějakého webu, který zatím RSS nemá, může ho navrhnout v diskuzi. Návrh je taky možné odpovídajícím způsobem podpořit :)
Pokud by měl někdo z velectěného čtenářstva zájem o RSS nějakého webu, který zatím RSS nemá, může ho navrhnout v diskuzi. Návrh je taky možné odpovídajícím způsobem podpořit :)
středa 1. listopadu 2006
Odedneška za 45 dní...
Přišel mi email, že odedneška za 45 dní (16. prosince 2006) a v toto slavné datum bude zaregistrováno doménové jméno v doméně .eu (pokud nikdo nepodá ve lhůtě 40 dní stížnost). Je to celkem fofr, protože o registraci jsem v době předregistrace (sunrise period) požádal jako držitel "other rights" (rozuměj názvu firmy) teprve 7. února 2006 a potřebné dokumenty to Belgie dorazily už 16. února. Už se moc těším -- letos budou Vánoce o 8 dní dřív!
V současné době si doménu .eu můžete zaregistrovat v běžném režimu a je to prakticky hned, nejhůř do druhého dne.
V současné době si doménu .eu můžete zaregistrovat v běžném režimu a je to prakticky hned, nejhůř do druhého dne.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)